Výhřevnost dřeva je klíčovým aspektem při rozhodování o vhodném typu dříví pro zatápění. Tento termín odkazuje na množství tepla, které biomasa uvolní při spalování. Jsou dva způsoby, jak vyjádřit hodnotu výhřevnosti dřeva – v kWh (kilowatthodinách) nebo v MJ (megajoulech) na jednotku hmotnosti 1 kg. Měkké i tvrdé dřevo na topení při měření této veličiny dosahuje obdobných výsledků, ale díky dalším vlastnostem hmoty je efekt při zatápění rozdílný.
Tvrdost dřeva na topení
Zamysleme se nad tím, jak se dřevo transformuje v teplo. Při velmi podobné výhřevnosti dřeva s odlišnou tvrdostí je zásadní rozdíl mezi délkou produkce tepla u měkké a tvrdé varianty. Například v našich končinách se nejběžnější „listnáč“ buk a „jehličnan“ smrk pohybují na relativně blízkých číslech výhřevnosti dřeva. Tabulka ukazuje u bukové biomasy hodnotu (4,2 kWh/kg) a u smrkové (4,4 kWh/kg). Ale každé z nich prohřívá prostory jiným způsobem.
Zdroj: Freepik
Příklad vlivu tvrdosti
Bukové dřevo na topení je těžší vzhledem k vyšší hustotě a je plné koncentrované energie, přestože na první pohled může působit nenápadně. To je důvod, proč je dobrou volbou pro dlouhodobý a stabilní zdroj tepla. Na druhou stranu smrkové dřevo na topení má nízkou hustotu vláken, proto hoří rychlým plamenem doprovázeným intenzivním teplem. Tento jehličnatý strom nabízí okamžitou úlevu v chladných večerech. Výběr mezi nimi není jen o technických parametrech, ale také o pochopení jejich jedinečných vlastností.
Suché dřevo na topení je nejlepší volbou
Optimální obsah vlhkosti je dalším důležitým faktorem pro plné využití výhřevnosti dřeva. Bez ohledu na to, zda se jedná o měkké nebo tvrdé dřevo na topení, měl by se obsah vody ve dřevní hmotě pohybovat v rozsahu mezi 15 až 20 %. Vnitřně vlhká polena snižují produkci tepla a zvyšují produkci kouře a sazí. Část energie je spotřebována na odpar, což není efektivní.
Jak převést jednotky výhřevnosti dřeva pro lepší srovnání
Převod mezi uvedenou výhřevností dřeva MJ/kg a kWh/kg je poměrně přímočarý, protože obě jednotky jsou měřítkem energie na jednotku hmotnosti. K přepočtu se využívá koeficient 3,6. Takže pokud máte hodnotu v kWh/kg, jednoduše ji vynásobíte 3,6, abyste získali hodnotu v MJ/kg. Při opačném převodu hodnotu v MJ/kg vydělíte 3,6, abyste získali hodnotu v kWh/kg.
- příklad: 5 kWh/kg = 5 * 3,6 MJ/kg = 18 MJ/kg.
- příklad: 18 MJ/kg = 18 / 3,6 kWh/kg = 5 kWh/kg.
Takže klíčem k převodu je pamatovat si, že 1 kWh = 3,6 MJ.
Jaké jsou rozdíly ve výhřevnosti dřeva listnatých stromů?
Zpravidla jsou listnáče považovány za tvrdou dřevní biomasu. Ale neplatí to ve všech případech. U některých druhů je absolutně odlišná hustota i výhřevnost dřeva. Vrba je prvním příkladem. Ta se při optimálním vysušení dostane na hodnotu přibližně 14 MJ/kg ve výhřevnosti dřeva. Osika ji jen lehce překoná, když dosahuje 15 MJ/kg. Na opačném pólu je tvrdé dubové dřevo na topení s výsledkem 19 MJ/kg ve výhřevnosti dřeva. Akát je považován za nejtvrdší a má hodnotu 18,7 MJ/kg.
Jak vhodné kůrovcové dřevo na topení?
V posledních letech zaplavilo kalamitní dřevo trh s pevnými palivy. Může být užitečnou a ekologickou alternativou v oblastech, kde je ho mnoho. Nicméně je důležité brát v úvahu jeho nižší výhřevnost a potřebu pečlivé manipulace a skladování. V kontextu trvale udržitelného lesního hospodářství může využití tohoto dřeva představovat rozumný způsob, jak omezit plýtvání zdroji a podpořit zdraví lesů.
Shrnutí výhřevnosti dřeva
Ať už si zvolíte dlouho hořící akátové dřevo na topení, nebo surovinu z kůrovcové kalamity, vždy si užijte hřejivé teplo domova. Tvrdým dřevem na topení zařídíte pozvolné a příjemné hoření v krbu. Naopak měkké varianty expresně vyhřejí obytné prostory a zbavíte se vlézavé zimy při příjezdu na chatu či chalupu.
Probíhá načítání polohy ...