Ve světě moderních technologií a inovací si topení dřevem zachovává své nezaměnitelné kouzlo. Tato starobylá praxe se udržuje v mnoha domovech, kde tradice splývá s pohodlím. Tvrdost dřeva má při výběru vhodného paliva zásadní vliv. Toto rozdělení neodpovídá běžné botanické kategorizaci, ale je založeno na fyzikální vlastnosti dřeva. Ta určuje jeho využití, výhřevnost a efektivitu.
Druhy dřeva podle tvrdosti
Pro milovníky hřejivého tepla linoucího se z krbu je zásadní charakteristikou pro výběr té nejlepší suroviny vysoká tvrdost dřeva. Často se v oblasti topení setkáváme s konzervativním rozdělením dřeva podle tvrdosti. Běžně se předpokládá, že tvrdé pochází z listnatých a měkké dřevo z jehličnatých stromů. Toto zjednodušené rozdělení však nevystihuje celou realitu. Přestože většina „jehličnanů“ skutečně nabízí měkčí materiál, existují výjimky jako třeba tis, vyznačující se silnou tvrdostí dřeva. Osika nebo lípa patří mezi překvapivé odchylky mezi listnatými stromy.
Co ovlivňuje tvrdost dřeva?
Vyšší hustota znamená, že dřevo obsahuje více hmoty ve stejném objemu, což zvyšuje jeho pevnost a odolnost. V našich končinách se nejvyšší hustotou vyznačuje habr. Stromy s pevnější a těsnější strukturou vláken a buněk jsou obvykle tvrdší. Dřevo, které je ideálně suché, bude obvykle kompaktnější než totožné s vyšším obsahem vlhkosti. Růst v těžkých podmínkách, jako je chladné klima nebo chudé půdy, napomáhá produkci často hutnějšího materiálu.
Zdroj: Freepik
Metody určení a stupnice tvrdosti dřeva
Jankova metoda je jednou z nejpoužívanějších specifikací tvrdosti dřeva. Stupnice je výsledkem měření schopnosti materiálu odolávat průniku ocelové kuličky o průměru 11,28 mm. Sleduje se hmotnost či síla v librách (lbf), která je potřebná pro vniknutí kuličky do poloviny její výšky. Čím vyšší je odolnost vůči průniku, tím má větší tvrdost. Dřevní hmotu je tak možné velmi přesně kategorizovat a na základě výsledku vybírat pro různé účely - od stavby nábytku po konstrukční prvky.
Tvrdost dřeva a jeho vlastnosti pro topení
Tvrdost dřeva také hraje roli v jeho schopnosti hoření. Suché tvrdé palivové dřevo, jako je dub nebo buk, má tendenci hořet pomaleji a stabilněji, což je ideální pro dlouhodobé vytápění. Naopak měkké dřevo, jako je borovice či smrk se rychleji rozhoří, ale teplo vydává po kratší dobu a s vyšší intenzitou. Určení tvrdosti dřeva je důležitým aspektem při výběru optimálního paliva pro kamna nebo krb.
Rekordy ve tvrdosti dřeva
Nejměkčí dřevo v České republice je z introdukované borovice vejmutovky (Pinus strobus). Celosvětově drží primát balsové dřevo (Ochroma lagopus), které se používá v modelářství a lehkých konstrukcích.
Jako nejtvrdší dřevo na světě vyniká australský buloke (Allocasuarina luehmannii). Známý pro svou extrémní tvrdost dřeva. Tabulka udává jako druhé v pořadí „pravé guajakové dřevo“ neboli zjednodušeně guajak (Guaiacum officinale). Pochází z Karibiku a části Jižní Ameriky a tradičně se používá v lodním stavitelství nebo pro produkci kuličkových ložisek. Domácí a původní nejtvrdší dřevo v ČR je habr obecný (Carpinus betulus). Invazivní trnovník akát (Robinia pseudoacacia) jej ještě překonává.