V srdci zimy, kdy mráz kreslí bílé obrazy na okna, je teplo domova neocenitelným pokladem. Jednou z klíčových charakteristik, která ovlivňuje účinnost a pohodlí topení, je vlhkost dřeva. Proč je to tak důležité a jak to může ovlivnit vaše topení? Tento aspekt má významný dopad nejen na kvalitu hoření, ale i na celkovou cenu dřeva. Navíc jde o ekologii, udržitelnost lesního hospodářství a úctu k přírodě.
Které dřevo dává více tepla? Suché nebo vlhké?
Zásadním faktorem ovlivňujícím výkon vašeho topného zařízení je vlhkost palivového dřeva. Čerstvě vytěžené dříví mívá vlhkost mezi 40 až 60 %. To značně redukuje jeho schopnost generovat teplo. Někdy je to dokonce až o polovinu - ve srovnání se sušeným dřevem. Příkladem může být listnaté dřevo: při vlhkosti 15 % dosahuje výhřevnosti 14,6 MJ/kg, ale při obsahu vody kolem 50 % klesá její hodnota na 7,6 MJ/kg. To zdůrazňuje význam nízké vlhkosti dřeva na topení pro maximalizaci jeho efektivity.
Zdroj: Freepik
Ekonomický význam vlhkosti dřeva
Při rozhodování mezi suchým a čerstvě vytěženým dřevem je třeba vzít v potaz i finance. Ačkoliv může být cena za kubický metr štípaného dřeva z průběžné těžby nižší, nemusí se vyplatit vysoká vlhkost dřeva. Normy určují pro plnou efektivitu hoření obsah vody na 15 až 20 % z objemu. Pro dosažení těchto hodnot jej čeká sušení v délce 1 až 3 roky. Kdo chce ihned zatápět, tomu se vyplatí nákup již suché suroviny.
Proč vlhkost dřeva odebírá energii?
Když dřevo hoří, voda v něm obsažená se musí nejprve odpařit, což vyžaduje značné množství energie. Jde o endotermickou reakci neboli chemickou reakci při které se energie spotřebovává, většinou ve formě tepla, ale není to tak pokaždé. Pára, unikající z kamen při teplotě přes 300 °C, bere s sebou cenné teplo, které jinak vyhřívá obytné prostory. Navíc proces odpařování ochlazuje hořící dřevo. To ještě více snižuje jeho produkci tepla. Plný výkon pro vytápění začíná dřevo nabízet až po úplném odpaření vody.
Ekologický aspekt
Topení mokrým dřevem není ekologické nejen pro vysokou spotřebu biomasy, ale i kvůli tvorbě škodlivých emisí. Nedokončený proces spalování produkuje vzdušný prach, který může vést k problémům s dýcháním a na který se navíc přichytávají další škodlivé látky. Dále dochází ke vzniku uhlovodíků, oxidu uhelnatého, formaldehydu a dalších toxických a rakovinotvorných látek. Saze, dehet a kyselé zplodiny zanáší spalovací prostor i komín. To zvyšuje riziko požáru. Časté čištění se prodraží.
Jak na měření vlhkosti dřeva v domácích podmínkách?
Nejpřesnější metodou je zjištění pomocí kapesního digitálního vlhkoměru. Je možné je mít vždy k dispozici a rychle určí aktuální vlhkost dřeva. Jeho použití je snadné. První podmínkou je čerstvé rozštípnutí polínka, protože na povrchu může být suché, ale už ne uvnitř. Ocelové hroty se zapíchnou do hmoty bez kůry a na základě odporu je určen obsah vody. Také platí pravidlo, kdy náročné zasunutí hrotů do dřeva dokládá optimální vysušení. Pokud nechcete investovat do přístrojů, nechte špalek přes noc v igelitovém pytlíku, nulová kondenzace vody značí kvalitní vysušení.
Má období těžby vliv na vlhkost dřeva?
V jarních a letních měsících mají stromy tendenci obsahovat více vody. To je dáno aktivním růstem a intenzivní transpirací. Během podzimu a zimy je v dřevě méně mízy, protože stromy vstupují do fáze dormance neboli snížení vitální aktivity. Roční období vytěžení tedy hraje důležitou roli ve vlhkosti dřeva. Pro účely topení je často doporučováno těžit dřevo na podzim nebo v zimě. To umožňuje snazší a rychlejší sušení dřeva na optimální vlhkost pro efektivní spalování.