V současném období se mezi oblíbená pevná paliva do kotlů a krbových kamen řadí tradiční palivové dřevo, které představuje pro většinu vlastníků domů a rekreačních objektů stále dostupnou metodu vytápění. Existuje mnoho článků, které se věnují různým metodám vytápění a typům dřeva. Pojďme se tedy podrobněji zaměřit na samotný proces spalování dřeva, při němž prozkoumáme, co se s ním během hoření děje, a jak dosáhnout co nejefektivnějšího vytápění.
Hoření dřeva
Spalování je chemickou reakcí, v níž se setkávají dvě složky, konkrétně hořlavina a oxidační činidlo. V tomto případě mluvíme o dřevě (a podobně o benzínu, zemním plynu atd.) a kyslíku. Tento proces se zvenčí projevuje uvolňováním tepla a světla. Pro hoření dřeva je klíčový faktor, jakou vlhkost dřevní hmota obsahuje.
Teplota hoření dřeva
Dalším důležitým faktorem je zápalná teplota, která zapříčiní, že polínko se krásně žlutě rozhoří. Přibližně 80 % tvoří letální hořlavina – plyn, zatímco zbylých 20 % tvoří pevné částice – žhavé uhlíky. Jakmile se dřevo zahřeje na asi 200 stupňů, začíná se uvolňovat letální hořlavina. Když teplota hoření dřeva dosáhne přibližně 400 stupňů, jsme blízko zápalné teploty.
Zdroj: Pixabay
Pro vysokoúčinné, kvalitní spalování s minimálním množstvím emisí je důležité respektovat základní principy správného spalování dřeva. Mezi tyto principy patří dostatek spalovacího vzduchu, vysoká teplota v hořáku a kvalitní palivo. Zajištění vzduchu je snadné pomocí okénka v kotelně nebo jiného umělého přisávání (alespoň průměr odtahové roury komína).
Hlavní produkty spalování jsou oxid uhelnatý a nespálené uhlovodíky. Samo dřevo se skládá z několika částí, mezi něž patří hořlavé a nehořlavé látky. Mezi hořlavé látky patří celulóza (40-50%), lignin (20-30%), hemicelulóza (20-30%) a organické látky jako pryskyřice a třísloviny. Nehořlavé látky zahrnují anorganické látky, jako jsou minerály a horniny, které tvoří popel, a samozřejmě vodu, jejíž obsah se liší v závislosti na typu a sušení dřeva.
Proces hoření
Celkový proces hoření dřeva se dělí do tří základních etap:
Zapálení dřeva
Pomocí podpalovače se palivové dřevo zapálí. Nejdříve se ve dřevě ohřeje a odpařuje voda, a to jak volná, tak vázaná, která se poté v podobě spalin dostává do komína. Je důležité, aby bylo dřevo na topení dostatečně usušené, jelikož přebytečná voda musí být odpařena, což ochlazuje dřevo a umožňuje spalinám odvést nevyužitou energii do komína.
Zplyňování
Efektivní spalování dřeva vyžaduje dosažení teploty nejméně 200°C, aby mohly obsažené látky zplynovat. Čím vyšší je teplota spalování, tím je proces zplyňování efektivnější.
Dohořívání dřeva
Zbývající uhlíky dohořívají ve spalovací komoře bez plamene, zanechávaje za sebou pouze nespálené látky ve formě popela. Větší účinnost spalování dřeva vede k menšímu množství popela.
Pro správné a efektivní spalování je důležité minimalizovat výskyt zplodin hoření.
Efektivní spalování dřeva
Nyní, když jsme si zjednodušeně vysvětlili proces hoření dřeva, několik rad na závěr. Když se nacházíte ve fázi zplynování, nikdy nenechte kotel úplně vyhořet. Postupně přikládejte, abyste kotli nezpůsobili teplotní šok. Stejně tak, pokud skladujete dřevo ve venkovních podmínkách, například v mrazu, vždy si předem připravte dávku dřeva na jeden až dva dny přímo do kotelny. Tak se vyhnete přikládání ledového dřeva a s ním spojený teplotní šok.
Dřevo na topení by mělo být co nejlépe usušené a vhodně uložené, aby bylo zajištěno optimální spalování. Máte-li možnost, zkuste vybírat dřevo s nižším obsahem vlhkosti – ideálně pod 20 %.
Pamatujte, že spalování dřeva není jen o tom, kolik dřeva do kotle přikládáte, ale i o tom, jak dřevo hoří. Při správném postupu můžete ušetřit palivo a snížit emise, což je výhodné jak pro vás, tak pro životní prostředí.
Probíhá načítání polohy ...